Ve Vysoké u Příbrami, malé obci ležící v malebné zalesněné krajině nedaleko Brd, našel na více než dvacet let svůj druhý domov jeden z největších géniů české hudby Antonín Dvořák (1841 -1904).
Dvořákův švagr hrabě JUDr. Václav Kounic, majitel vysockého panství, nechal v roce 1878 postavit u lesa malý zámek s rozsáhlým parkem a jezírky, dnešní Památník Antonína Dvořáka. Elegantní novorenesanční vilu navrhl architekt Čeněk Gregor, jenž se jako stavitel později podílel na budování nejvýznamnějších pražských veřejných budov – Národního divadla, Národního muzea či nové budovy Hlavního nádraží. Gregor byl od roku 1893 do roku 1896 také pražským starostou.
Antonín Dvořák sem často jezdíval jako host Kounicových a pobýval ve správcovském dvorci na kraji obory. Roku 1884, po velkém úspěchu v Anglii, koupil od svého švagra pozemek se špýcharem a ovčínem, který v krátké době proměnil v útulný venkovský domov (později nazvaný vila Rusalka). Tam s nadšením sadařil, zahradničil, choval holuby a komponoval.
S prostředím tohoto kraje je neodmyslitelně spjato zralé a vrcholné období Dvořákovy skladatelské tvorby. Počínaje Kvartetní větou F dur z října 1881 až po operu Armida z července 1903, zde zkomponoval, započal či dokončil přes třicet nových děl a řadu dřívějších skladeb upravil a přepracoval. Z těch významnějších jsou to opery Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča, Rusalka a Armida, oratorium Svatá Ludmila, kantáta Svatební košile, Requiem, symfonie č. 7 d moll a č. 8 G dur, druhou řadu Slovanských tanců, předehry Domov můj, V přírodě a Karneval, Humoreska, symfonické básně Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek, Píseň bohatýrská…
Vysoká byla místem, které znamenalo nesmírně mnoho pro oživení Dvořákovy tvůrčí fantazie. Sám Antonín Dvořák píše v dopisech svým přátelům „cítím se zde velice šťastným“.
Poutavá je i další historie zámečku. Roku 1906 jej získala rodina Silbersteinových, kteří dále budovali zdejší anglický park. Během druhé světové války odsud byla tato rodina vyhnána a většina jejich členů byla nacisty umučena. Vinou válečných událostí byl objekt zámečku v dezolátním stavu a hrozilo jeho zbourání. Po nutných opravách v něm byla roku 1963 otevřena první expozice Památníku Antonína Dvořáka.